Kniha Skutků se uzavírá úžasnou poznámkou. Poslední dva verše vypráví o tom, jak je Pavel v okovech v domácím vězení a doprovázen římskými vojáky. Přesto si přečti radostnou poznámku, kterou je popsána Pavlova situace: “Pavel zůstal celé dva roky v najatém bytě a přijímal všechny, kdo za ním přišli, zvěstoval Boží království a učil všemu o Pánu Ježíši Kristu bez bázně a bez překážek.” (Skutky 28:30–31).
Původní řečtina pro zakazující zde vlastně znamená “zabraňující.” V New American Standard Version se píše, že Pavel kázal a vyučoval evangelium “se vší otevřeností, bez překážek.” Jaké úžasné prohlášení za podmínek, kdy byl Pavel uvězněn. Evangelium bylo “bez překážek,” to znamená nezastaveno, neblokováno. Autor používá toto svědectví, aby uzavřel Skutky s mocným prohlášením: “Evangeliu nemůže být zabráněno!”
Nedělejte žádné chyby. Proti Pavlově poselství byly překážky na všech stranách. Když zavolal na židovské vedoucí v Římě, aby jej navštívili v jeho okovech, tak byli pobouřeni. Řekli: “My tě ani neznáme. Kým jsi pro nás?” Když jim Pavel nakonec kázal Krista, tak skončili hašteřením mezi sebou. Ve stejné době dobyvatel Nero mučil a zabíjel křesťany v ulicích Říma.
Za předpokladu, že byly dány těmto horám překážky, jak Bůh plánoval ovlivnit bezbožnou Římskou říši? Jaká by byla Jeho metoda pro stavění církve v Římě, která by ovlivnila svět skrze říši, která už měla dávno přijít? Mohl by to být skutečně tento vězněný židovský bývalý terorista, o jehož projevu se říkalo, že je opovrženíhodný? Byl Pavel nejlepším Božím nástrojem pro evangelizování Říma a všech jeho rozlehlých oblastí?
Apoštol byl po dva roky zavřen v tomto nenápadném domě na straně ulice. Neměl žádné pomocné evangelisty, žádného Timotea nebo Barnabáše, který by s ním pracoval. Neměl žádný mikrofon, aby mohl šířit svou zprávu. Neměl žádné poradce nebo politické styky, které by mu pomohly. Pavel jednoduše neměl naplánovaný program nebo pořad dne. A i kdyby měl, nebyl způsob jak tomu dělat reklamu. Nemohl jít evangelizovat dům od domu nebo pořádat setkání na ulicích.
Prohlašoval mnohokrát: “Zde jsem, Pane. Používej mě, jak se ti to hodí.”
Ne, Pavel byl právě tam. A přesto byl zcela spokojený s tím, kam jej Bůh umístil. Prohlašoval: “Zde jsem, Pane. Použij mě, jak se ti to hodí. Neznám tvůj plán, ale vím, že jsi mě sem postavil. Tvoje evangelium půjde dopředu bez překážek.