Abychom nezapomínali na zásadní důsledky Kristova vzkříšení, naučili jsme se s mou ženou Kelly opakovat si navzájem jednu větu: „Ježíš za to všechno zaplatil.“ On dokončil své dílo a potom opět povstal a daroval nám nový život. Máme rozhlašovat moc Jeho vzkříšení a vzít si ji na sebe jako oblečení: „A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: ‚Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!‘“ (1. Korintským 15,54).
Pavel napsal smělou věc – že bez Kristova vzkříšení by nebyl žádný důvod být křesťanem. V církvi jsou hlasy, které říkají, že nezáleží na tom, jestli byl Ježíš vzkříšen. Tito lidé prohlašují: „Byl bych křesťanem, i kdyby se prokázalo, že k žádnému vzkříšení nedošlo. Křesťanství ze mě učinilo lepšího člověka a udělalo svět lepším.“ Někteří vědci tvrdí, že svědectví o zjeveních Ježíše po Jeho vzkříšení jsou jen vymyšlené příběhy, které měly za cíl povzbudit tehdejší církev.
Pavel to všechno zcela jednoznačně odmítá. Říká, že pokud Ježíš nebyl vzkříšen, důsledky jsou strašlivé: „A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých“ (1. Korintským 15,14-15).
Pavel tím vlastně tvrdí: „Pokud nevěříte, že Ježíš byl vzkříšen, potom raději přestaňte úplně věřit v Boha. Všichni přestaňte kázat, evangelizovat a dělat dobré skutky v Ježíšově jménu. Všem nám bude lépe. Raději běžte naslouchat známým psychologům a televizním moderátorům. Mají více co říct než lidé, jejichž život je založen na něčem, co se nikdy nestalo.
Jednoduše – křesťanská víra je více než jen nějaký morální kód, který by se měl dodržovat. Nescházíme se v neděli jen proto, abychom se navzájem utěšovali slovy o věčnosti. Ježíš Kristus buď byl, nebo nebyl vzkříšen – a pokud nebyl, tak nám naše hříchy nebyly nikdy odpuštěny.