Když Pavel směle prohlašuje "mám mysl Kristovu," tak dosvědčuje "Já jsem také zůstal bez reputace. Jako Ježíš jsem jsem si zvolil roli služebníka (podívej se do Filipským 2:7). A Pavel tvrdí, že to stejné se stává pravdou pro každého věřícího: "Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která mu dá porozumět? My máme mysl Kristovu." (1K 2:16, ČSP).
Můžeš se divit: Kdy a jak se Pavel dal na život ve stylu služebníka? Jak by mohl takový člověk jako on, bývalý pronásledovatel věřících, srdcem vrah, vůbec někdy mít Kristovu mysl?
Pavel by mohl vytyčit špendlíkem, kdy se to přesně stalo. Skutky 9 popisují jak a kde proběhlo jeho rozhodnutí: v Damašku, v ulici zvané Přímá, v domě muže zvaného Juda.
V té době byl Pavel pořád známý jako Saul. Byl na své cestě do Damašku s malou armádou, jeho záměrem bylo zajmout křesťany, vzít je zpátky do Jeruzaléma, věznit je a mučit. Ale Ježíš se Saulovi ukázal na damašské cestě, oslepil ho a nasměroval jej do Judova domu v Přímé ulici. "Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil." (Skutky 9:9).
Během těchto tří dnů byla Saulova mysl obnovena. Strávil celou dobu intenzivní modlitbou a revidoval svůj minulý život. A začal opovrhovat tím, co tam viděl. Tehdy se Saul stal Pavlem.
Tento muž byl velmi hrdý. Byl plný nezvladatelné horlivosti a viděl také souhlasné stanovisko ostatních lidí, kteří byli zbožní a morálně na výši. Ale potom řekl: "Kristus přišel a zjevil ve mně Sebe, a já jsem se vzdal svých starých způsobů. Už nikdy více snaha zalíbit se člověku, žádné další náboženské trendy. Jsem Kristův.”
"A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista” (Filipským 3:8).