Už jste se někdy pozastavili nad tím, proč byli učedníci tak neznalí cest Krista a věčného Božího záměru? Proč po třech letech požehnaného vyučování Spasitele světa zůstali slepí a nepřipravení na věci, které měly přijít? Proč bylo jejich chápání kříže a vzkříšení tak omezené?
Bylo to proto, že neposlouchali s vírou! Při několika příležitostech je Ježíš musel napomenout:“Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci!” (Lukáš 24:25).
Proč jste ustrašení, vy malověrní?“ (Matouš 8:26). Měli malou víru – srdce zpozdilé věrit jeho Slovu. A oni zůstali prázdní, nepřipravení a zmatení – oslepení nevěrou!
Když se Ježíš podivoval nad nevěrou učedníků v čase jeho pobytu na zemi, co si asi musí myslet o nás dnes? Ninive činilo pokání po jediné kázni, věříce každému slovu, které Jonáš zvěstoval. Amerika slyšela už tisíce takových varování od mnoha proroků, ale mnoho takzvaných věřících naplněných Duchem Svatým na to nebralo ohled. Říkají: “Už o tom nechci víc slyšet.” A pak to prostě hodili za hlavu!
Kolik z toho, co jste slyšeli, si pamatujete? Jak hluboko to pracuje ve vašem srdci? Pokud není Boží slovo přijímáno s vírou – pokud Boha nežádáme, aby nám pomohl ho přijmout a podle něj konat ve víře – skončíme tím, že si budeme vybírat jen to, co se nám líbí. A obvykle si vybíráme požehnání, milosrdenství a pohodlí a přehlížíme požadavky, výčitky a varování.
Důvěra způsobí, že Boží slovo koná své dílo v našem duchu. A víra ho zapečeťuje v našem nitru a mysli tak, že není nikdy zapomenuto.